Kvalitní český chmel je základem prémiových pivních značek celého světa, a proto přijíždí v průběhu sklizně do Žatce mnoho zástupců českých i zahraničních pivovarů.
V průběhu sklizně chmele je možné na Žatecku každý den potkat několik zástupců odběratelů českého chmele. Podle předsedy družstva CHMELAŘSTVÍ Zdeňka Rosy pivovary těší dobrá kvalita sklízeného chmele i předpoklad naplnění dlouhodobých smluv na dodávky chmele.
Řada pivovarů zapojuje sklizeň chmele do vzdělávacích programů pro své zaměstnance. Například farma pana Karla Dittricha v Lenešicích za spolupráce obchodní společnosti BOHEMIA HOP přivítala v minulém týdnu při několika akcích přes 100 osob z Plzeňského Prazdroje.
Pivovary si vyzkoušely ruční česání chmele, ale také se seznámily s postupem sklizně chmele v současné době a jeho další cestou do chlazených skladů v Žatci. Na chmelnicích se potkávali nejlepší čeští výčepní piva s obchodními zástupci Plzeňského Prazdroje ze všech koutů světa, od Japonska, Koreje, Indie po Švédsko nebo Dánsko.
Sklizeň využívá řada pivovarů pro speciální várky z čerstvého chmele a pěstitelé tyto návštěvy pivovarů za doprovodu obchodních zástupců BOHEMIA HOP velmi oceňují.
Se začátkem sklizně se otevřely sklady CHMELAŘSRTVÍ, družstva Žatec, které již naskladnily první chmele z nové sklizně. Usušený a slisovaný chmel je ihned po sklizni dopraven a naskladněn. Před samostatným uskladněním jsou chmele primárně měřeny na vlhkost, následně vzorkovány a analyzovány v laboratořích CHMELAŘSTVÍ.
Žádná část uveřejněného článku nedokládá skutečnosti o tom, že český chmel by mohl být vadný a sazenice degenerované. Tyto termíny nejsou obsahem žádného dokumentu, na který se redaktor HN odvolává. Tato tvrzení tedy zcela odmítáme a redakce HN již byla informována.
Žádný text dokumentů ÚKZÚZ neobsahuje stanovisko, které by sdělovalo, že „Ústav při svých šetřeních zjistil, že vadný chmel obsahuje pro Žatecký poloraný červeňák netypické množství hořkých kyselin“. Například, pěstitel, na kterého se HN odvolává, dosáhl ve skutečnosti v letech 2014, 2015, 2016 a 2017 vždy obsahu hořkých látek nad průměrem ČR pro odrůdu Žatecký poloraný červeňák. V roce 2018 měl tento pěstitel bohužel celou plochu zasaženu krupobitím.
Domníváme se, že redakce HN mohla být uvedena v omyl. Dalšími adresáty komunikace tohoto pěstitele nám bylo doloženo, že k dílčím pracovním materiálům ÚKZÚZ byla připojena tabulka zpracovaná samotným pěstitelem, na kterého se HN odvolává, s terminologií označující chmel za vadný a se závěry budícími dojem, že se jedná o úřední souhrn zasílaných materiálů.
Sdělení ÚKZÚZ o změně podoby ověřovací listiny pro chmel
Důvodem změny je digitalizace státní zprávy a dokumentace související s certifikací chmele. Celé sdělení ÚKZÚZ včetně vzorů nové grafické podoby Ověřovací listiny, jak v české tak anglické podobě, je přiloženo. Listina si zachovává všechny textové části (informace o odrůdě, ročníku, oblasti, typu výrobku, ověřovací čísla výrobků i referenční číslo, které propojují listinu s dalšími doklady jakou jsou vážní listina nebo ověřovací značka na obalu se chmelem). Zároveň jsme rádi, že si listina zachovala i svoji historickou chmelovou grafiku. Připojujeme materiál ÚKZÚZ z roku 2018 (2018_Certifikace chmele), který vysvětluje roli ÚKZÚZ v rámci oboru chmele a jednotlivé kroky certifikace chmele.
